O uspořádání času

Oděvů, které jsme na sebe během posledního roku nevzali, bychom se prý měli zbavit. Zřejmě nejen oděvů. Fakt je, že člověk má vždy nejraději jedny kalhoty, jedny boty, jednu ženu . . .

Zbavování se neužívaných věcí je třeba obecně k vytvoření prostoru. V němž bude moci proudit energie. A k nám bude moci přijít třeba i něco důležitějšího . . .

S knížkami to mám obtížnější. Asi bych také měl jednou za čas brát do ruky postupně všechny knihy, které se od knihoven u zdi šíří směrem ke středu pokoje. A zbavovat se některých. I u knih pozoruji, že jich mám v popředí zájmu několik málo, v nichž doufám nalézt něco hodně důležitého . . .

Byli to chartisti kolem J.S., kterým se kdysi dařilo zvát do VÚMS blahé paměti na povídání pozoru-hodné intelektuály. Ivana Vyskočila jsem se tenkrát zeptal, jak se pozná kýč. Otázku pochválil. A začal mluvit o více vrstvách v uměleckém díle. Jeho odpověď jsem pochopil jednoduše tak, že kýč má jen jedinou, všem srozumitelnou vrstvu – první plán. Zatímco díla umělecká mají vrstev více: Pod svrchním pláštíkem všem srozumitelného sdělení dokáží pokročilejší jedinci aspoň někdy a aspoň na chvilku zahlédnout sdělení, která už nejsou určena pro všechny. Ono je to jako s pronikáním pod sukně: To důležitější je vhodnější, když se před širokou veřejností také skrývá. Aspoň většinou. Ve společnosti naháčů bývalo také příjemně . . .

Představit si více než dvě takové vrstvy já neumím. Což ovšem neznamená, že je osvícený umělec nedokáže vytvořit. A osvícený příjemce uměleckého díla najít, dekódovat, pochopit a přijmout. Ta lepší umělecká díla se možná povedou jedině tak, že se umělci podaří stát se v tvorbě prostřeníkem, který jen předává sdělení pocházejících ze zdrojů nadpozemských.

Proč ty odbočky? Protože se obávám, že to důležitější nám (soudím podle sebe) poměrně dlouho zůstává skryto pod povrchem prvních plánů. Než se naučíme a zvykneme si nořit se hlouběji, kamsi pod povrch. A hledat a nacházet tam to důležitější. Proto zbavovat se většiny mých knížek je pro mě tak obtížné. Protože stále doufám, že by mě jednou mohly přivést k odhalení něčeho důležitějšího . . .

Zpět ke knize v dnešním titulu, kterou si v posledních dnech prohlížím, protože nevím, zda se mně dnes vrátí domů z večerního vyvenčení:

Petr Pacovský: VELKÁ KNIHA O USPOŘÁDÁNÍ ČASU, POZNEJTE SVŮJ ČTVRTÝ ROZMĚR – ČAS, IDG Czechoslovakia 1994

Téma knihy se týká základních otázek,které souvisejí s přístupem k životu, uspořádáním času a osobním růstem každého z nás. Je proto určena nejen profesionálům (podnikatelům, manažerům, ředitelům … ), ale každému, kdo chce na sobě pracovat. Účinnosti je dosaženo tím, že v knize jsou propojeny poznatky ze dvou zdánlivě nesouvisejících oblastí – z racionální techniky, sledující efektivitu duševní práce z hlediska výsledku, a z duchovního přístupu, zaměřeného na člověka samotného.

Řešením našich potíží, způsobených časovým stresem nejsou vhodné techniky,protože pouhá znalost nemůže ovlivnit naše vlastnosti a špatné návyky. Jedinou možností je být jiný – lepší, výkonnější, spokojenější. Ne se naučit, ale pochopit a prožít.

Kniha formuluje představu východiska z nespokojenosti s využíváním času a mnohdy i se sebou samým. Srozumitelně vysvětluje nový přístup k uspořádání času: Cílem cesty je přirozené zvládání času jako důsledek osobního růstu daného naší proměnou způsobenou přemýšlením, závazky a novými návyky . . .

Pokračování příště

Vzhledem k období prázdnin – nikoli prázdných – si možná někdy dovolím dosavadní týdenní interval nedodržet.

Ředitel

2 thoughts on “O uspořádání času

  1. Pingback: WWW.XMC.PL

  2. Pingback: Free Piano

Leave a Reply