NAHRADITELNOST POKRAČUJE aneb CHVÁLA NETEŘÍ

Dospěl jsem k poznání, že ženy, které jsou starému pánovi nejmilejší a nejpotřebnější a nejbližší jsou plus-minus o generaci mladší. Spíše než dcery se pro ně hodí označení neteře.

Neteří nevlastních je mnohokrát více než vlastních. Člověka vždy potěší, když se mu ozve některá vlastní.

Když bratři i vnoučata projevili nezájem o mé zaprášené papíry po předcích, je milé, že se ozvala neteř vlastní s nabídkou kontaktu na vzdáleného příbuzného. Mám tedy osobu blízkou, které mohu předávat své dokumenty bez obav, že je všechny vyhodí. Má první reakce byla hekat, že mně ubývá sil a ať příbuzné kontaktuje sama. Na štěstí mám osvědčený zvyk před odesláním dopisu z něj něco vymazat. Hekání jsem vymazal a slíbil vzdáleného příbuzného kontaktovat.

A co vy? Co děláte s papíry popsanými vašimi předky a co s popsanými vámi?

Ředitel

Pokračování příště.

Leave a Reply